Hlína pro raku keramiku experimentální

vyroba keramicke hliny

Jaká je nejideálnější hlína pro výrobky tvořené raku technikou ?

Napřed to chce si říct jaký výrobek je v plánu vůbec dělat.

Například naked nebo horse hair vyžaduje vyloženě vyhladit povrch do maximální hladkosti. Obvara pro změnu zase chce povrch spíše hrubý a narušený u saggaru a glazování nebo mléčného raku je to téměř jedno. Možná saggar lehce neškodí vyhladit ale není vyloženě nutností. Černoraku je pěkné jak hladké tak hrubé takže to je také jedno.

Tím pádem je i nárok na hlínu dán tím že ty co se musí vyhladit musí být tzv jemné a hrubší hlína je naopak dobrá tím že zvládá tepelné šoky snadněji. Pro zjednodušení šamotovou hlínu můžete vzít z 1300 C a nechat chladnout na vzduchu a nepraskne. Ostatně i pece na pálení keramiky jsou často tvořené ze šamotu.

Existuje ale kompromis který zde chci uvést. Jde o hlínu která se vytváří mokrým způsobem a při rozplavování se do ní přidá určité procento ostřiva které je žáruvzdorné. Filtrace hlíny sítem do 0,3mm ideálně 0,2.

Nejsnadnější způsob jak toho dosáhnout je nakopat hlínu u potoka takovou která má vysoký obsah jílu a dobrou plastičnost. Tu rozplavit a při rozplavení přidat do 10 litru rozplavené hlíny decilitr jablečného octu pul kila kaolínu.  2 kg  libovolného ostřiva frakce do 0,3mm a máte žáruvzdornou hlínu která snese teploty v tomto poměru kolem 1200C. Čím více ostřiva tím více žáruvzdorná hlína. Platí samozřejmě jen do určitého poměru. Hlína se prožene kalolisem nebo nechá uschnout v sádrové nádobě nebo jen tak v prostěradle. Jak se dostane do stavu kdy se s ní dá pracovat ručně nebo na kruhu začíná teprve ověření zda byl provedený postup správný.

Tato hlína má tedy vlastnost že ani při tepelném zatížení směrem nahoru a i směrem dolu sníží šance na to že výrobek praskne .  V praxi to znamená že dobře vysušený výrobek dosušený na peci zvládne vzestup teploty z +-20C na 12000C za 30 minut a přežije a to samé naopak když se vyjme z pece. Tam ten postup je že vyndaní z pece redukce či zdobení a vložení do studené vody je přechod snad i náročnější než nahřívání. Procento prasknutí je snížené také kvalitní prací bez obsahu bublin prasklin.